Archiv autora: Lenka Scholzová

V pátek 30.11. 2018 nás ve školce ve třídě Zvídálků navštívila slečna Veronika Licková, studentka SPŠ, SOŠ a SOU v Hradci Králové oboru Průmyslová ekologie. Nejdříve jsme se v ranním kruhu pozdravili a vzájemně představili. Veronika nám ukázala obrázky, děti měly zvíře popsat a hádat, jak se jmenuje. Nikdo z dětí rysa nepoznal, zkoušely gepard, puma, levhart. Děti se seznámily se základními informacemi ze života Rysa ostrovida. Pak si ve dvojicích složily puzzle formátu A4 a u stolů ve třídě si vybarvily omalovánku rysa. Děti se na závěr s Veronikou a obrázky vyfotily, za spolupráci dostaly sušenku a předaly jí na památku vánočního kapříka. Setkání bylo milé a přínosné, věříme, že při návštěvě ZOO děti rysa bezpečně poznají.

Ve čtvrtek, za trochu mrazivého, ale krásného dne, jsme se s našimi zvídálky vydali do horní Poniklé do muzea ve stodole manželů Pičmanových. Rychleji však u muzea byli malí kulíšci, které nahoru dovezlo hasičské auto řízené panem Klikorkou. Moc děkujeme.

Před muzeem na nás již čekala paní Pičmanová. S povídáním a vzpomínáním na staré Vánoce nás provedla některými částmi výstavy. Děti viděli různé betlémy, dětské hračky, které si dříve přály děti od Ježíška, mnoho krásných kočárků a dalších věcí, pokud se dobře dívaly.

Paní Pičmanová se s námi rozloučila ve starodávné světničce a opět pro děti měla přichystané voňavé perníčky. Na oplátku jsme ji donesli vlastnoručně vyrobenou lampičku s vánočním motivem. Moc děkujeme.

Cestou do školky jsme se na kratičkou chvíli zastavili s dárečkem ve firmě Rautis, kam se chystáme opět příští rok. Už se těšíme.

Pohádka byla jako vždycky nádherně provedená, s nápaditými a mistrně provedenými loutkami. Moc děkujeme za pohlazení na duši.

V týdnu od 12. do 16. 11. „ZVÍDALKOVÉ“ objevovali pranostiky se studánkovou vílou Majdalenkou. Listopadová pranostika k 30.11. kdy má svátek Ondřej, popisuje tento den jako magický, plný kouzel, pověr a předpovídání budoucnosti. Děti také čarovaly, ale trochu jinak.

Vzdělávací akcí „VĚDECKÉ LABORKY“ nás provázel pan Martin Marschall, který za námi do školky přijel z Libochovic. Na stoly ve třídě pečlivě připravil všechny potřebné pomůcky, děti se oblékly do bílých laboratorních plášťů a na ochranu očí dostaly plastové brýle. Třída se jako mávnutím kouzelné hůlky proměnila na laboratoř plnou vědátorů.

Děti se seznámily se správným názvoslovím připravených laboratorních pomůcek, všechny byly plastové a bezpečné. Místo skleněných míchátek děti používaly dřevěné čínské hůlky. Spolupracovaly ve dvojicí nebo trojicích a byly poučeny o dodržování bezpečnosti při práci. Vyzkoušely si nalévání, přelévání a míchání vody s cukrem. V odměrném válci si vytvořily sloupec barevných hladin vody s různou hustotou. Pak přišla řada na „matlací experiment“, při kterém si děti mícháním různých netoxických a zdraví nezávadných chemikálií v přesném poměru a postupu udělaly barevný sliz pro své pokusy domů.

Hravým a zábavným způsobem se děti seznámily s tajemstvím vědeckého bádání, přiblížily a potvrdily si procesy kolem nás z běžného života. Nejvíc se dětem líbily barvičky a výsledky jejich dopoledního experimentování. Moc děkujeme a budeme se těšit na příští pokusy.

 

Do projektu Čistá řeka Jizera jsme se zapojili díky paní Zelinkové, která tuto akci nabídla na rodičovské schůzce jako možnost rozšíření aktivit v rámci celoročního tématu STUDÁNKY VÍLY MAJDALENKY.

S paní Hančovou a paní Zelinkovou jsme se sešli v pátek 12. 10. 2018 dopoledne vedle malého hřiště u Jizery. Cesta tam pro nás nebyla snadná. Ale zaměstnanci, provádějící velkou rekonstrukci silnice v daném úseku, nám ochotně pomohli a na chvíli zcela zastavili provoz.

Naším cílem bylo posbírat odpadky nad břehem Jizery. Zprvu to vypadalo, že jsou lidé k přírodě ohleduplní. Nakonec se ukázala trochu jiná pravda. Děti v pracovních rukavicích posbíraly největší množství odhozených cigaret. Smutné je na tom to, že hned vedle nádherné lavičky, kde bylo cigaret nejvíce, se nachází i krásný odpadkový koš. Našlo se ale i množství jiných věcí. Po našem snažení zůstal pěkně uklizený břeh Jizery a asi velkého pytle odpadků, kterou si paní Hančová zdokumentovala a odvezla. Před rozloučením se děti posilnili džusem. V pondělí ještě přivezla dětem za odměnu krabici sladkých věnečků.

Bezprostředně jsme se k Jizeře raději nepřiblížili, ale snad naše práce a snaha nebyla marná. Možná, až naše děti vyrostou, si budou pamatovat, že odpadky patří do koše a ne do přírody. Vždyť u vody je tak krásně. Obzvláště, když je to tam tak nádherně upravené, jako na malém hřišti u Jizery.