Archiv autora: Lenka Scholzová

Na úklid prostoru hřiště u Jizery jsme se připravovali již v pátek, ale počasí nám to nedovolilo. V pondělí by to šlo, ale učitelky nebyly v plném a potřebném počtu. Podařilo se to až ve středu. Mraky se roztrhaly, sluníčko vykukovalo. Dostatečně jsme se oblékli, nezapomněli jsme ani na potřebné pracovní rukavice. Než jsme začali pracovat, společně jsme si připomněli pravidla úklidu – co mohou děti sbírat, kde se mohou pohybovat a k čemu mají přivolat dospěláky.

Poté jsme procházeli určený prostor a sbírali vše, co do přírody nepatří. Naštěstí toho nebylo tolik, což je velmi pozitivní, ale pytel prázdný nezůstal. Děti byly pilné a celá akce proběhla v úplné pohodě. V závěru k nám zavítala paní Lucka Zelinková, realizátorka projektu, která nám předem dodala pytle na odpad, pracovní rukavice pro děti a několik triček a kšiltovek s logem projektu. Přímo ze hřiště si ještě děti odnesly náramky s logem. A představte si, v noci svítí 🙂 (to zjistily děti do druhého dne a měly velkou radost).

Množstvím sebraného odpadu a velikostí uklizeného prostoru je tato akce velice nepatrná. Velká je však tím, že snad nenechá tuto generaci chladnou v přístupu k přírodě a naší obci.

Moc dětem děkujeme.

Celý týden jsme si povídali u Zvídálků o Krkonoších a poté i o České republice. Děti povídání a činnosti velmi bavilo a všeho se aktivně účastnily. Vše asi z vrcholků hor pozoroval sám pan Krakonoš a rozhodl se přijít mezi děti. Při své obchůzce se ve školce zastavil v pátek a hodně se vyptával. I od něho se děti dozvěděly nějaké další informace. Poté jsme si pustili krátký spot o cestě Krakonoše do Prahy k panu ministrovi životního prostředí (pro velký úspěch hned 4 x a děti by to sledovaly ještě vícekrát, ale venku bylo pěkně a tak šly raději ven). V létě to vypadalo, že nás nepustí na hory. Tak jako pan ministr, i my jsme mu slíbili, že co si na výlet poneseme s sebou, to si také odneseme domů, nebo dáme do koše. A tak je to správně.

Děkujeme Krakonoši 🙂

Během posvícenského programu u Muzea krkonošských řemesel jsme vystoupili s dětmi z folklórního kroužku. Přestože jsme se ještě v tomto školním roce nesešli a některé děti odešly do ZŠ, se nám vystoupení, v menším počtu, docela povedlo. Moc děkuji dětem i rodičům.

Na konci týdne, kdy si děti vyprávěly o Poniklé, se šly podívat na Obecní úřad k panu starostovi. Během přivítání mu předaly obrázek mapy, kterou společně jeden den v herně na koberci sestavily. Byla na ní řeka Jizera, koleje, silnice, lávky, významné budovy a místa. Na druhé straně bylo vypsáno, co se dětem v Poniklé líbí, kam rády chodí a co by rády ještě v Poniklé měly. Toho druhého bylo maličko a jeden požadavek dětí určitě není v silách pana starosty ani nikoho dalšího z obce. Chtěly by mít v Poniklé moře! O všem s panem starostou ještě diskutovali a vysvětlovali.

Potom si pan starosta zkontroloval, co děti o Poniklé vědí a poznají, pomocí různých otázek a posléze i krásných obrázků z obce.

Povídal o své práci. Například, že dnes bude oddávat nevěstu a ženicha.

Děti se rozloučily písničkou Skákal pes jak blázen.

S dětmi a jejich rodiči jsme se sešli v pátek v podvečerních hodinách, hodinu před vystoupením. Bylo třeba se převléknout a zopakovat si všechny tanečky. V 18,30 nás uvedla paní moderátorka na pódiu jilemnického náměstí. Aby celé vystoupení bylo slyšet, výjimečně nás doprovodila na klávesy paní učitelka Barunka Kavánová.

Děti zpívaly jako o život a každý zatancovat, jak nejlépe uměl. Vystoupit před tak velkým prostorem plným lidí není jednoduché a děti to zvládly na JEDNIČKU. Děkuji dětem i rodičům a přeji krásné a pohodové letní měsíce.