Archiv autora: Lenka Scholzová

V ten samý den čekal na děti ještě jeden důležitý úkol. Bylo třeba rozloučit se se zimou. Paní Zima – Morana se na nás zubila u vchodu do MŠ a zatím nic netušila. A tak jsme na nic nečekali a nejkratší cestou jsme s ní pospíchali k řece Jizeře. Na cestu jsme ji odříkali několik veršíků a pak rychle šup do vody. Na shledanou paní Zimo ! Zase za rok!

V pátek 21.3.2025 se děti zapojily do kulturně vzdělávacího pořadu ADAM A KOUZELNÝ LES. Na základě příběhu o Adámkovi Neználkovi měly děti možnost pochopit, jak správně se chovat k přírodě, aby nám pak na oplátku poskytla některé ze svých darů prospěšných pro naše zdraví.

Domluvené setkání s paní knihovnicí ve čtvrtek 13. 3. 25 překazil déšť. Ale v pondělí jsme se již ničím nedali odradit. V knihovně bylo teploučko a mile. Paní Višňáková nám vyprávěla o knihovně, jak se půjčují knihy, jak se řadí a rovnají do poliček. My jsme si společně zopakovali zásady práce s knihou.  Poté již děti vyhledávaly známé knihy a prohlížely si knihy, které je zaujaly.

Loučit se nám moc nechtělo, knih tam bylo mnoho a krásných, ale čas se nedá zastavit a nás ještě čekala cesta dolů. Na rozloučenou děti dostaly knihu  ROSTU S DOBRÝMI HODNOTAMI, jablíčka a výborné bonbónky LIPA. Moc děkujeme.

Počasí nám říkalo BŘEZEN – ZA KAMNA VLEZEM, tak jsme se rozhodli vlézt si do teploučka místního kinosálu, uvelebit se do pohodlných sedaček a pohádka o vodní víle mohla začít. Sice jsme museli ještě zvládnout cestu nahoru, která za větru nebyla úplně nejpříjemnější, ale vyšli jsme tam poměrně rychle (i za pomoci pana Klikorky a jeho auta).

Děti si nové krásné prostředí s nádhernou pohádkou velice užily a ani nechtěly odejít. Tak snad to ještě jednou zopakujeme.

Poslední únorový týden jsme zakončili masopustním veselím. Hned v pondělí jsme se přenesli za zvířátky při programu NOČNÍ ZOO. Vyslechli jsme veselé písničky o žirafě, slonovi, tučňákovi a lvovi, v kterých jsme hledali různá poučení. Mohli jsme si vyzkoušet i několik kouzel. Poté nám své dovednosti předvedla fenka Terezka. Rozesmála nás svým tanečkem i skokovými kreacemi, předvedla nám válení sudů, i jak se umí stydět. Museli jsme ocenit i její slušné vychování, kdy nás dokázala pozdravit štěknutím, podat pac a také uklidit hračku na určené místo. Vyzkoušeli jsme si také, že Terezka poslechne na jednotlivé povely i nás a vždy jsme ji za její úsilí patřičně odměnili pamlskem. Na rozloučenou nám Terezka věnovala plastovou tlapičku a my jsme ji za to pohladili.