Mateřská škola Poniklá

Během tohoto programu děti zkoumaly hustoty látek. Odhadovaly, co jak je těžké – voda, mouka, sůl, cukr, strouhanka, písek, olej.  Z domova si přinesly skleničku bez potisku od marmelády, do které jsme nalili vodu a děti si pak samostatně z odměrného válce postupně přilévaly stolní olej. Obě tekutiny se nepromísily a vytvořily oddělenou hladinu, přidali  potravinářské barvivo, které obarvilo pouze vodu dole ve skleničce a olej si zachoval svojí původní barvu. Do skleničky děti přisypávaly sůl a tvořily se bublinky, které stoupaly k hladině oleje. Pipetou nabraly obarvenou vodu a postupně přikapávaly na vrstvu oleje, kapky prostupovaly do spodní barevné vody, tvořilo to zajímavý efekt. V závěru se vážením přesvědčily, která látka je jak těžká, co se ve vodě rozpouští a co ne.

Tento pátek vyhrálo sluníčko nad podzimními mlhami a tak pranostika o Martinovi na bílém koni nevyšla. Ale naše poznávání vzdálenějších míst Poniklé ano.

Když jsme vyšli ze školky, objevili jsme na cestě zlatý otisk podkovy. A hned nám bylo jasné, že tentokrát naše kroky povede svatý Martin. Zavedl nás nad nádraží (právě přijel vláček od Jilemnice) ke starému domku zvanému „bejkárna“, kde se s námi Martin rozloučil voňavými rohlíčky s tvarohem. Krásné počasí i čas nám dopřálo ještě volnou hru s přírodninami na kraji lesa.

Pohádka O sovích strážcích na nás čekala v místním kině v pátek 17. 10. 2025. Připravila ji pro nás paní Bc. Soňa A. – M. Fišerová se svým přítelem. Do horní Poniklé tentokrát vyvezl hasičským autem kulíšky pan Novotný. Zvídálci i přes nepřízeň počasí zvládli cestu pěšky  rámci další LESNÍ ŠKOLKY. A protože nám počasí nepřálo ani na zpáteční cestu, využili jsme ochoty pana Klikorky a opětovného převozu hasičským autem. Moc děkujeme všem za čas i ochotu.

Další naše putování nás zavedlo do lesa v „Kopani“, kde jsme se nejdříve na pařezech najedli. S plnými bříšky jsme začali prozkoumávat les a na jeden pařízek nosili všechno možné, do jsme v lese našli a co tam patří. Některé děti ještě stihly postavit malé domečky pro zvířátka. Protože jsme les chtěli rozveselit, když stále mrholilo, tvořili jsme ze slaného těsta na kmeny stromů obličeje lesních skřítků lepením přírodnin. Cestou zpět jsme si ještě pochutnali na lískových oříšcích a potom i dobrém obědě.

V úterý 7. 10. 2025 jsme se vydali k řece Jizeře. Naším záměrem byl úklid břehu řeky Jizery na dolním hřišti v rámci akce Čistá řeka Jizera. A protože se tohoto projektu účastníme již několikátým rokem, věděli jsme, že se musíme vybavit pracovním oblečením, rukavicemi i pytlem na odpadky. Sbírali jsme úlovky tak pečlivě až jsme pytel téměř naplnili. Za naše úsilí jsme dostali náramek s názvem akce a o několik dní později i sladkou odměnu.