Mateřská škola Poniklá

Ve středu 24. 11. 2021 jsme si přečetli v e-mailu nabídku na účast v přeshraniční soutěži o nejkrásnější betlém. Ve čtvrtek jsme začali přemýšlet, co by se dalo za tak krátkou dobu stihnout. V pátek jsme posbírali možný výtvarný materiál.

V pondělí 29. 11. jsme začali tvořit. Větší roličky od koberců a tapet děti mazaly lepidlem a polepovaly pytlovinou. Hlavičky zhotovovaly z látky, do které nacpaly molitan a ovázaly provázkem. Na vlasy byl ideální materiál instalatérská koudel. Na ovečky nalepily děti ovčí vlnu. Jako podklad posloužilo kolečko z poraženého modřínu na naší zahrádce.

V pátek jsme náš betlém odeslali na cestu do polské Jelení Góry. Pak už jen čekali na výsledek. Ten jsme se telefonicky dozvěděli v pátek 17. 12. 21               A v sobotu jsme si jeli cenu přebrat. A jakou? Vyhráli jsme. Hurá.

V pondělí nás ve školce přivítal diplom za účast v soutěži, velká krabice sladkostí a obří voucher na výlet do Polska. Kam nás organizátoři vezmou ještě nevíme, ale přesto se moc těšíme.

Je pátek. Děti otevřely poslední adventní okénko. A stále nic. Již několik dnů se nám zdá, že zazvonil zvoneček, ale nikde nikdo a nic.

Dnes po svačině najednou zvoneček zazvonil, a jeho hlas se nedal přeslechnout. Kulíšci se přiběhli podívat k nám nahoru, protože se jim zdálo, že zvonění přicházelo shora. Ale v horním patře nic. Děti se tedy společně vydaly ke stromečku u vchodu. Tam také nic. Co teď?

Vydaly se tedy prohledat třídu Kulíšků. Když otevřely dveře, stál tam stromeček a pod ním plno dárků. To bylo radosti. Posadili jsme se do velkého půlkruhu, aby každý dobře viděl. Zazpívali jsme si vánoční koledu s klavírním doprovodem, pochutnávali si na cukroví a povídali si o vánočních zvycích. Rozkrojili jsme si jablíčko a našli v něm krásnou hvězdičku. Pouštěli jsme si skořápkové lodičky a prohlédli si rozkvétající větvičku Barborku.

A poté již děti zvědavě rozbalovaly dárky. Vždy ve dvojici, Kulíšek a Zvídálek. To bylo radosti.

S blížícími se Vánocemi se vyzdobenou školkou linula i vůně cukroví. Kulíšci si s paní učitelkou udělali těsto, vykrajovali a následně i zdobili perníčky, Zvídálci váleli a tvarovali vaflové rohlíčky, paní kuchařka vše báječně upekla. Už se těšíme na společné ochutnávání.

Na příběh o putování pasáčka za betlémskou hvězdou jsme se moc těšili. Krásnější vstup do adventní doby jsme si nemohli přát. Postupné odkrývání kulis a loutek doprovázené vážnou hudbou děti úplně hltaly. S paní Dagmar Čemusovou ochotně spolupracovaly a to snad na 120 procent. Málokdo takto dokáže zaujmout děti.

Moc děkujeme a těšíme se na další příběhy.

Protože nám bylo líto, že Mikuláš se svými pomocníky chodí až v neděli, tak jsme se rozhodli, že si na ně zahrajeme. Šikovní rodiče připravili krásné masky a v pátek jsme se v přestrojení sešli ve školce všichni.

Ráno jsme se obhlíželi a okukovali, chvíli cvičili a tančili. Nakonec jsme soutěžili, kdo je rychlejší, bystřejší a zručnější. Zda Mikulášové, andílci nebo čertíci. Ale vše bylo hodně vyrovnané.

Po svačině se však stalo něco podivného. Najednou jsme zaslechli silné zvonění. Všichni utichli, v očích se objevil strach a někomu i slzička. Nakonec jsme se odvážně vydali za zvukem na chodbu. Nikoho jsme však nenašli. Jenom u vchodu jsme objevili dva velké koše plné ovoce a zdravých dobrot.

Všem se rázem ulevilo. Oni  se nemohli ukázat, ještě nebyl jejich čas. Ale za dva dny????                                                                 Děkujeme Mikuláši 🙂