Počasí nám říkalo BŘEZEN – ZA KAMNA VLEZEM, tak jsme se rozhodli vlézt si do teploučka místního kinosálu, uvelebit se do pohodlných sedaček a pohádka o vodní víle mohla začít. Sice jsme museli ještě zvládnout cestu nahoru, která za větru nebyla úplně nejpříjemnější, ale vyšli jsme tam poměrně rychle (i za pomoci pana Klikorky a jeho auta).
Děti si nové krásné prostředí s nádhernou pohádkou velice užily a ani nechtěly odejít. Tak snad to ještě jednou zopakujeme.